98%
❄️ Jak připravit jezírko na zimu? Sepsali jsme ✅ kontrolní seznam + časté dotazy

Pěna na hladině a přehřátá voda: Jak ochránit jezírko v létě?

K létu patří tropické teploty a bouřky doplněné přívalovými lijáky. A co jezírko, hrozí nějaké nebezpečí v období veder? Ano, rizika tu jsou.

Poslední roky jsou horké letní dny i v době, kdy dle kalendáře pořád vládne jaro. Za vinu se to dává klimatickým změnám. Často nás kontaktují zákazníci, že jim uhynuly z ničeho nic některé ryby a nedokáží najít příčinu. Jakým způsobem tedy ohrožují letní pařáky zahradní jezírka a jejich rybí obyvatele? Faktorů je více.

Vlna tropických veder a rizika v zahradním jezírku

Jedná se o období, kdy několik dní po sobě neklesne denní teplota pod 30 °C. V tomto období hrozí především přehřátí vody. U jezírek, kde jsou pobřežní zóny a mělčiny, je tohle riziko mnohonásobně větší. Voda se tady nejvíce přehřívá, nedochází k její cirkulaci a tvoří se zde po nejvíce vláknitá řasa. Argument, že v pobřežní zóně jsou rostliny čistící vodu nefunguje. Proč?

  • vegetační doba se chýlí ke konci
  • vysoká teplota vody může růst rostlin zcela zastavit

bouřka v zahradním jezírku

Mechanické zbavení se vláknitých řas

Zbavit se vláknité řasy v pobřežních zónách lze snadno mechanicky, k tomu nám pomůže ATTACK POND.. Důležité je co nejvíce vláknité řasy dostat z jezírka ven, jelikož při jejich rozkladu dochází k úbytku kyslíku.

Pro zabránění opětovného růstu řas je vhodné použít kvalitní přípravky proti řase. Při vysoké teplotě vody se zrychlují rozkladné procesy organických nečistot, které jsou primárně aerobní. Spotřebovávají tedy kyslík. Velká tvorba organického zatížení i úhyn organismů (fytoplankton, zooplankton a planktonní mikroorganismy) v teplé vodě bývá doprovázena tvorbou pěny na hladině.

attack-pond1

Attack Pond

Rychlé odstranění nečistot z jezírka. Odstraní nejen vláknitou řasu, ale i spadané listí apod.

od 235 Kč

Vyčistit jezírko

Přehřátá voda v jezírku ohrožuje ryby

Bohužel s rostoucí teplotou vody klesá rozpustnost kyslíku, a to může ohrozit ryby v jezírku.

Upozornění! Při teplotě vody nad 27 °C se už mějte na pozoru. Především při použití přípravků na zelenou vodu.

Nejodolnější k deficitu kyslíku jsou karasi. Naopak nejcitlivější jsou jeseteři. Mnoho majitelů jezírka si řekne: "mám vodopád či potůček, voda se okysličí". Bohužel na přímém slunci v letních horkých dnech ani moc ne. Spíše dochází k odparu a voda v jezírku se ještě více ohřívá.

Pozor na vzduchování jezírka<

Doporučujeme vodopád či potůček zapínat pouze přes noc. Rovněž cirkulace vody filtrací by měla v tropické dny probíhat pouze přes skimmer. Je to z důvodu, aby se nám neohřívala voda u dna.

Velmi vhodné je dát do jezírka vzduchování s velmi jemným difuzérem. Je potřeba, aby bublinky vzduchu byly co nejmenší (tím se více rozpustí kyslíku ve vodě zahradního jezírka). Sání do kompresoru vzduchování umístěte tam, kde je větší chládek. Je také vhodné do stínu naskládat kameny a zabránit tak nasávání sálajícího horkého vzduchu.

Vliv bouřek a počasí před bouřkou na zahradní jezírko

Druhé nebezpečí přináší bouřky. Nejrizikovější jsou přírodnější jezírka, kde je voda zakalená. Ať už rozptýlenými organickými částečkami nebo zelenou jednobuněčnou řasou. Ohroženy jsou především ryby.

Začarovaný kruh je smrtelnou kombinací pro ryby

Když se tvoří bouřka, klesá tlak vzduchu. To znamená, že klesá rozpustnost kyslíku ve vodě. S vysokou teplotou vody je to smrtelná kombinace, kterou poznal nejeden rybníkář.

Také pokud se zatáhne (sníží se sluneční svit) na několik dní, může dojít k odumření fytoplanktonu (zelená jednobuněčná řasa) v jezírku. A to nastartuje v teplé vodě okamžitý rozklad, což vede k další spotřebě kyslíku. Následný silný liják či kroupy mohou být činitelem, který také může zahubit část fytoplanktonu. A to vede opět (díky jeho rozkladu) k poklesu obsahu kyslíku ve vodě zahradního jezírka.

úhyn ryb v zahradním jezírku

Jaký vliv mají bouřky a letní vedra na chemismus vody?

Pokud je jezírko na přímém slunci a voda se přehřívá, dochází k rychlým katalytickým reakcím organického materiálu. Většinou se jedná o oxidační reakce (spotřebovává se kyslík).

Díky několika výše uvedeným faktorům se obsah kyslíku rapidně snižuje. Což vede především u dna mělčích jezírek ke vzniku anoxických podmínek, stoupání pH nad 8,5 a tvorbě amoniaku. Ten se se vzrůstajícím pH mění z rozpustného iontu amonného na neiontovou formu, která je pro ryby toxická.

Efekt toxicity pro ryby je následující. Ryba při trávení bílkovin produkuje amoniak, který odchází žábrami do vody. Pokud je ve vodě vyšší koncentrace amoniaku než v krevní plasmě ryb, neodchází s klesajícím koncentračním gradientem amoniak z krve ryb přes žábry do vody. Hromadí se právě v krevní plasmě až do koncentrace, kdy dojde k autointoxikaci a úhynu.

Co dělat, když začnou ryby v jezírku "troubit na hladině"?

Co když začnou ryby v jezírku polykat vzduch u hladiny kvůli nedostatku kyslíku?

  1. Skrápějte zahradní hadicí hladinu jezírka studenou vodou z řádu.
  2. Vhodné je mít v mrazáku několik PET lahví se zmrzlou vodou. Vhoďte je do jezírka. Jedná se o efektivní postup u menších jezírek, kde přehřátí vody hrozí nejvíce.
  3. Umístěte do jezírka vhodné vzduchování.

POZOR na dopouštění ledové studniční vody! Ve studniční vodě není kyslík. Především však při nárazovém poklesu teploty vody v jezírku (cca o více než 5 °C) se zpomalí u ryb metabolismus. Poté dochází k tvorbě plynů (zvětšení či nafouknutí dutiny břišní) a intoxikaci amoniakem z natrávené potravy. A také k tvorbě hematomů (krevních podlitin pod kůží), což vede k úhynu ryb.

Za Home Pond Mirek Hanák

Home Pond radí: