Je pH vody v jezírku důležitý parametr?

Co je to pH? Potřebuje znát jezírkář tuhle hodnotu? Jak vůbec ovlivňuje pH kvalitu vody v jezírku a její obyvatele? Pojďme si na to odpovědět.

Každý, jehož koníčkem je zvelebování zahrady vodními prvky, se jistě setkal s termíny jako „stabilizujte pH v jezírku“, či „upravte pH vody v jezírku“, a to ať už na internetu nebo v reportážích týkajících se péče o zahradní jezírko. Ale co to znamená? A mohou vzniknout nějaké komplikace při úpravě pH? To už se většinou moc nedovíte. Nejprve si ale vysvětleme několik pojmů, které se týkají pH vody a vlivu na jezírko a jeho obyvatele.

Co to vlastně je pH?

Pro vysvětlení pH vody musíme trochu zabrousit do fyzikální chemie. Hodnota pH je definována jako záporný dekadický logaritmus oxoniových kationtů (H3O+), jelikož samotný kation H+ (vodíkový nebo též proton) ve vodním prostředí okamžitě reaguje s vodou (H2O). Ve vodě může hodnota pH nabývat rozmezí 0 až 14, kdy pH 0 až 6,9 je kyselé, pH 7 je neutrální a pH vyšší než 7 (7,1 až 14) je zásadité. Z definice výpočtu hodnoty pH je výsledkem bezrozměrné číslo, proto nemá hodnota pH žádnou jednotku.

Jaké je ideální pH vody v zahradním jezírku?

Optimální hodnota pH v zahradním jezírku je 6,5 až 8. Jezírko je vlastně živý organismus a otevřený biologický systém, kde probíhá mnoho procesů, například růst rostlin, dýchání ryb či rozklad organických látek. Tyto procesy mají vliv na hodnotu pH, a naopak hodnota pH má vliv na tyto procesy. Proto se nedá říct, že pH v jezírku musí být přesné číslo. Hodnota pH se mění i v průběhu dne či v závislosti na počasí, aniž bychom do jezírka nějak zasahovali (krmení ryb, dopouštění vody nebo i koupání v jezírku). Například hodnota pH u hladiny bývá nižší než u dna jezírka. Rovněž ráno, těsně před východem slunce, je pH vody nejnižší z celého dne a těsně před západem slunce je naopak nejvyšší. Je to způsobeno fotosyntézou řas a rostlin, která probíhá během dne a při níž je spotřebováván oxid uhličitý, ze kterého při hydrolýze vzniká kyselina uhličitá a její iontové formy.

Někde se můžete chybně dozvědět, že vodní rostliny v noci produkují oxid uhličitý. Fotorespirace (produkce oxidu uhličitého) probíhá za světla a produkce oxidu uhličitého je nepoměrně nižší než jeho spotřeba. Během noci se pH snižuje díky difundaci plynného oxidu uhličitého ze vzduchu a hlavně také díky oxidačním procesům (dýcháním) organismů. Nicméně rozdíl pH přes den a v noci (bez ostatních vlivů) je celkem malý. Aby v přírodě nedocházelo k razantním výkyvům pH při každém dešti, vytvořil se ve vodě tzv. pufrační mechanismus, který vyvažuje pH a částečně brání výkyvům pH při náhlém silném okyselení nebo při vniku silné alkálie do vodního prostředí.

Na co má v jezírku vliv pH vody?

Hodnota pH má primárně vliv na chemismus vody v jezírku a sekundárně na jeho život. Třeba nitrifikace, tedy bakteriální odbourávání amoniakálních sloučenin, nejlépe probíhá do pH 8,5. Nebezpečí ze zmíněného amoniaku, který je v nedisociované formě pro ryby velmi toxický, je závislé opět na pH a v nemalé řadě také na teplotě vody. Například ve vodě jezírka o teplotě 25 °C a pH 7 je v toxické (nedisociované) formě méně než 1 % celkového amoniakálního dusíku, při pH 8,7 je to více než 25 %. Příjem živin rostlinami v jezírku je také ovlivněn hodnotou pH. Pokud jsou hodnoty pH nad 9 a pod 5,5, může již docházet k úhynům ryb.

Co všechno ovlivňuje hodnotu pH vody v jezírku?

Hodnotu pH vody v jezírku ovlivňuje hlavně minerální složení zdrojové a dopouštěné vody. Dešťová voda je kyselá, studniční voda je povětšinou zase velmi zásaditá a mineralizovaná. Nejideálnější je voda z řádu, která již prošla úpravnou vody, má optimální pH a zbavila se velkého množství železa či manganu a rovněž obsahuje minimální množství dusíku a fosforu, což je primární příčina růstu řas. Také intenzivní chov ryb ovlivňuje pH, hlavně následné metabolity bílkovin ze zbytků krmiv a exkrementů. Překvapivě rizikové pro ryby může být intenzivní vzduchování, a to hlavně v létě. Intenzivním vzduchováním se z vody odstraňuje plynný oxid uhličitý, který je nahrazen z pufrační kapacity disociovaných hydrogenuhličitanů, tím pádem z hydrogenuhličitanu sodného vzniká rozpuštěný oxid uhličitý a velmi zásaditý hydroxid sodný. To pak vede k velkému nárůstu pH a v teplé vodě, jak jsme psali výše, to může být fatální pro ryby ve spojitosti s amoniakem. Proto pozor na přílišné vzduchování, kdy v dobré víře chcete vodu rybám více okysličit, a ve výsledku můžete ryby ohrozit mnohem více.

Jak a čím se pH měří?

Způsoby měření pH by se daly rozdělit mezi tři metody.

První metoda je pomocí papírků, výhodou je rychlá manipulace, ale hlavní nevýhodou je nepřesnost a nestálost. Reaktant na papírcích podléhá rychlé degradaci na vzduchu, trvanlivost je několik měsíců, proto může být měření zavádějící. Přesný odečet bývá problematický kvůli rozpití barev na papírku.

Druhá metoda je pomocí kapkového měření pH. Nevýhodou je malinko složitější manipulace než u papírků. Výhoda je stálost, přesnost a počet měření. Reaktant vydrží i déle než dva roky, často bývá i slušný rozsah pro měření desetin pH. Stanovit pH lze více než 100x.

Poslední metoda je elektrochemicky, tedy pomocí elektrody. Výhodou je rychlé a přesné měření, u papírku a kapek odečítáme dle barevnosti a každé oko vidí jinak intenzitu zabarvení. Nevýhodou je pořizovací cena (dobré pH metry nejsou nejlevnější) a kalibrace (pro správné měření se musí elektroda často kalibrovat pomocí dvou kalibračních roztoků), elektrody jsou náchylné k poškození a mají omezenou životnost.

Měření pH je jednoduché. Odeberete vzorek vody do nádobky a změříte dle postupu. Pro lepší přesnost je dobré měření provést dvakrát a pokaždé odebrat vzorek vody z jiného místa jezírka.

Jak dosáhnout v jezírku ideálního pH?

U jezírek, jak již bylo zmíněno, může pH kolísat a optimální je interval mezi 6,5 až 8. Hodnota pH vody v jezírku se mění i v průběhu celého roku, zkraje a na konci sezóny bývá povětšinou nižší než uprostřed léta. Když je v jezírku problém s pH vody, tak je to v drtivé většině vysoké pH. Snížit pH z vysoké hodnoty by se mělo pozvolně, například max o 0,5 za den. Problém s úpravou pH dělá pufrační kapacita vody, která se snaží udržet pH neměnné. Proto se může stát, že máte například pH 9, za dva dny jej snížíte na 7 a za pár dnů má zase kolem 9. Vhodné je pH kontrolovat v sezoně jednou týdně, hlavně v jezírcích, kde se chovají ryby. U rybníčků s rybami je riziko vyššího pH a následných problémů s amoniakem. Pro snížení pH postupujte dle návodu na pH minus Pond. Pokud pH neklesne, tak aplikaci opakujte. Jak z výpočtu pH plyne, rozdíl mezi pH 9 a 6 znamená, že pH 6 je tisíckrát kyselejší než 9. Tohle si musíme uvědomit, pokud upravujeme pH hlavně v jezírku s rybami. Nárazově tisíckrát zvýšená kyselost může mít pro ryby velmi negativní následky.

Dobré pH v jezírku přeje Mirek Hanák.