Domů / Rady a Tipy / Přehřátá zelená voda v jezírku, pěna na hladině aneb i léto má své úskalí.
Kategorie
Proč nakoupit u nás?
  • vše skladem, jsme výrobci

 

  • rozumíme vodě v jezírku, poradíme vám

 

  • nad 890 Kč dopravné ZDARMA

 

  • doprava zboží za 96 Kč

 

  • dodání do dvou  pracovních dnů

 

Odběr novinek

Přehřátá zelená voda v jezírku, pěna na hladině aneb i léto má své úskalí.

Jaká jsou rizika pro zahradní jezírko v létě? - HomePond.cz    K létu patří tropické teploty při, kterých vznikají bouřky doplněné přívalovými lijáky. A co jezírko, hrozí nějaké nebezpečí v období veder pro naše zahradní jezírka? Ano, rizika tu jsou.

Přehřátá zelená voda v jezírku, pěna na hladině aneb i léto má své úskalí.

 

 

K létu patří tropické teploty při, kterých vznikají bouřky doplněné přívalovými lijáky. Poslední roky jsou horké letní dny i v době kdy dle kalendáře pořád vládne jaro. Za vinu se to dává klimatickým změnám.

A co jezírko? Hrozí nějaké nebezpečí v období veder pro naše zahradní jezírka? Ano, rizika tu jsou. Často nás kontaktují zákazníci, že jim uhynuly z ničeho nic některé ryby a nedokáží najít příčinu.  Jakým způsobem ohrožují letní pařáky zahradní jezírka a jejich rybí obyvatele? Těch faktorů je vícero. Pokusme si je přibliž a najít na ně řešení.

 

Vlna po sobě jdoucích tropických dnů a rizika v zahradním jezírku

To je období, kdy několik dnů po sobě neklesne denní teplota pod 30 °C. V tomto období hrozí především přehřátí vody. U jezírek, kde jsou pobřežní zóny a mělčiny, je tohle riziko mnohonásobně větší, voda se tady nejvíce přehřívá, nedochází k její cirkulaci a tvoří se zde po nejvíce vláknitá řasa. Argument, že v pobřežní zóně jsou rostliny, které čistí vodu nefunguje, jednak se vegetační doba chýlí ke konci a za druhé vysoká teplota vody může růst rostlin zastavit. Zbavit se vláknité řasy v pobřežních zónách lze snadno mechanicky, k tomu nám pomůže ATTACK POND, důležité je co nejvíce vláknité řasy dostat z jezírka ven, jelikož při jejím rozkladu dochází k úbytku kyslíku. Pro zabránění opětovného růstu je vhodné použít kvalitní přípravky proti řase. Při vysoké teplotě vody se zrychlují rozkladné procesy organických nečistot, které jsou primárně aerobní, tedy spotřebovávají kyslík. Velká tvorba organického zatížení i úhyn organismů (fytoplankton, zooplankton a plannktoní mikroorganismy) v teplé vodě bývá doprovázena tvorbou pěny na hladině. Bohužel s rostoucí teplotou vody, klesá rozpustnost kyslíku, a to může ohrozit ryby v jezírku. Při teplotě vody nad 27 °C se už mějte na pozoru, hlavně při použití přípravků na zelenou vodu. Nejodolnější k deficitu kyslíku jsou karasi naopak nejcitlivější jeseteři. Mnoho majitelů jezírka si řekne, mám vodopád či potůček voda se okysličí. Bohužel na přímém slunci v letních horkých dnech ani moc ne. Spíše dochází k odparu a voda v jezírku se ještě více ohřívá. Proto doporučujeme vodopád či potůček zapínat pouze přes noc. Rovněž cirkulace vody filtrací by měla v tropické dny jít pouze přes skimmer, aby se nám neohřívala voda u dna. Velmi vhodné je dát do jezírka vzduchování s velmi jemným difuzérem, je potřeba, aby bublinky vzduchu byly co nejmenší (tím se více rozpustí kyslíku ve vodě zahradního jezírka). Sání do kompresoru vzduchování umístit někam, kde je větší chládek či do stínu, zaskládat kameny a zabránit nasávání sálajícího horkého vzduchu.

 

Vliv bouřek a počasí před bouřkou na zahradní jezírko

Druhé nebezpečí přináší bouřky. Nejrizikovější jsou přírodnější jezírka, kde je voda zakalená ať dispergovanými organickými částečkami nebo zelenou jednobuněčnou řasou. Ohroženy jsou především ryby. Když se tvoří bouřka, klesá tlak vzduchu, to znamená, že klesá rozpustnost kyslíku ve vodě. S vysokou teplotou vody je to smrtelná kombinace, kterou poznal nejeden rybníkář. Rovněž pokud se zatáhne (sníží se sluneční svit) na několik dní, může dojít k odumření fytoplanktonu (zelená jednobuněčná řasa) v jezírku, a to nastartuje v teplé vodě okamžitý rozklad, což vede k další spotřebě kyslíku. Následný silný liják či kroupy mohou být činitelem, který také může zahubit část fytoplanktonu, a to vede opět díky jeho rozkladu k poklesu obsahu kyslíku ve vodě zahradního jezírka.

 

Jaký vliv na chemismus vody zahradního jezírka mají bouřky a letní vedra?

 

Pokud je jezírko na přímém slunci a voda se přehřívá, dochází k rychlím katalytickým reakcím organického materiálu, z většiny se jedná o oxidační reakce (spotřebovává se kyslík). Díky faktorům sepsaných výše se obsah kyslíku snižuje rapidně. Což vede hlavně u dna mělčích jezírek ke vzniku anoxických podmínek, stoupání pH nad 8,5 a tvorby amoniaku, který se se vzrůstajícím pH mění z rozpustného iontu amonného na neiontovou formu, která je pro ryby toxická. Efekt toxicity pro ryby je následný. Ryba při trávení bílkovin produkuje amoniak, který odchází žábrami do vody. Pokud je ve vodě vyšší koncentrace amoniaku než v krevní plasmě ryb, neodchází s klesajícím koncentračním gradientem amoniak z krve ryb přes žábry do vody, ale hromadí se právě v krevní plasmě až do koncentrace, kdy dojde k autointoxikaci a úhynu.

 

Co dělat, když začnou ryby v jezírku troubit na hladině (díky nedostatku kyslíku polykají u hladiny vzduch)?

- Skrápějte zahradní hadicí hladinu jezírka studenou vodou z řádu.

-  Dobré je mít v mrazáku pár pet láhví se zmrzlou vodou a ty v hodit do jezírka, tohle je celkem efektivní u menších jezírek, kde přehřátí vody hrozí nejvíce.

-  Umístěte do jezírka vhodné vzduchování.

- POZOR na dopouštění ledové studniční vody! Jednak ve studniční vodě není kyslík, ale hlavně při nárazovém poklesu teploty vody v jezírku cca o více než 5 °C, se zpomalí u ryb metabolismus a dojde k tvorbě plynů (zvětšení či nafouknutí dutiny břišní) a intoxikaci amoniakem z natrávené potravy a také tvorbě hematomů (krevních podlitin pod kůží), což vede k úhynu.

 

 

Za Home Pond Mirek Hanák