Jaké je nejlepší krmivo pro ryby a jak mít zdravé ryby zahradním jezírku?

Kvalitní pestrá strava, které obsahuje veškeré stavební složky, vitamíny a minerály, je základem pro výborný zdravotní stav a skvělý růst. Pokud je jezírko správně zrealizované s kvalitní filtrací, voda v něm vyvážená plná pomocných jezírkových bakterií a do toho kvalitní příjem potravy, tak riziko jakékoliv nemoci našich šupinatých kamarádů je minimální.

krmivo_koi_home_pond 

Každá ryba v zahradním jezírku potřebuje příjmat dostatek kvalitní potravy, aby byla v dobrém zdravotním stavu . Ale málokdo má jezírko zarostlé vodními rostlinami a na dně vrstvu detritu plného bentosu zahrnující organismy žijící na dně a tvořící primární zdroj přirozené potravy kaprovitých ryb. Většinou chceme, aby byla v jezírku průhledně čistá voda a my tak viděli každý detail našich šupinatých miláčků. V takovém jezírku musíme ryby krmit a zajistit jim přísun všech potřebných látek a živin důležitých pro jejich dobrý růst a silnou imunitu. Na trhu je mnoho krmiv pro jezírkové ryby. Většina z nich se vyrábí extruzí nebo lisováním. Extrudovaná krmiva jsou plovoucí a lisovaná jsou většinou potápivá. Plovoucí krmiva jsou většinou určena pro kaprovité ryby jako je karas, KOI, jesen atd. Potápivá krmiva zase vyhovují jeseterům, ale to neznamená, že kapři jeseterům krmivo ze dna nesbírají.

Jak poznáme kvalitní krmivo pro jezírkové ryby?

Nejdůležitějším ukazatelem kvality krmiva je obsah popela. Jedná se o zbytky po spálení určitého množství testovaného krmiva. Opravdu špičkové krmivo vyrobené z těch nejkvalitnějších surovin má obsah popela pod 8 %. Krmiva s tak nízkým obsahem popela jsou velmi kvalitní a výrobcům záleží na výživě ryb. Obsahují tedy veškeré potřebné vitamíny, minerály a esenciální aminokyseliny (ryby si je nedokážou vytvořit a jsou přijímány pouze potravou), u krmiv pro KOI i různé rostlinné extrakty podporující krásné vybarvení. Krmiva s takto nízkým obsahem popela mají vysokou konverzi (poměr hmotnosti přírůstu ryby na hmotnost přijatého krmení), a proto následné exkrementy nezatěžují tolik vodu jako je tomu v případě nekvalitního krmiva. Naše firma Home Pond má pro vás za tímto účelem vysoce kvalitní krmiva jak pro KOI a jiné kaprovité ryby, tak i pro jesetery.


Nicméně je vhodné rybám zpestřit jídelníček a dopřávat jim i přirozenou potravu. A proto nabídněte vašim šupinatým kamarádům třeba srdíčka hlávkového salátu, třešně, jahody, meloun či jiné barevné ovoce (obsahuje karotenoidy, které podporují vybarvení) a taky žížaly, moučné červy (ty třeba jeseteři milují), kousky jater atd. Jen se vyvarujte běžnému pečivu (rohlík, chleba, piškot). Je to pouze mouka, která se rybám hůře tráví a neobsahuje žádné živiny, jen ztučňující sacharidy. Novinkou pro výživu KOI je krmivo založené na hmyzu, hmyzí mouka obsahuje nekvalitnější bílkoviny a veškeré aminokyseliny a je pro kapra nejpřirozenější.

Jak správně a kdy krmit ryby v jezírku?

U jeseterů je to jednoduché, ti přijímají potravu celoročně a krmí se i v zimě. Poradíme vám malý trik, jak krmit jesetery, aniž by jim žrádlo vyfoukly rychlejší a mlsnější ryby. Buď krmte ryby plovoucím krmivem v jedné části jezírka a jesetery pak o pár minut později v protilehlé části. Anebo zvolte ten nejefektivnější způsob, kterým je sypání granulí jeseterům na dno přes nějakou plastovou trubku rovnou pod vousy.

Jesetery je vhodné chovat ve větším jezírku, aspoň 10 m3, kde je celkem silnější průtok. Jesetery je potřeba krmit krmivem určeným pro jesetery, nikoliv pro pstruhy (to má vyšší obsah tuku a jeseteři pak trpí ztučněním jater a následnými obtížemi). Je vhodné krmit téměř každý den. Krmná dávka je cca 2 % hmotnosti ryb v jezírku. Dopřejte jeseterům kvalitní krmivo.

Složitější je krmení ryb kaprovitých (KOI, karas, jesen, perlín, lín atd.). Kaprovité ryby přijímají potravu v závislosti na teplotě vody v jezírku. Při poklesu teploty pod 10 °C zpravidla přestávají přijímat potravu a připravují se k zimní hibernaci. Proto se KOI, karasi a jiné kaprovité ryby krmí v závislosti na teplotě.

Pro chladnou vodu v jarním a podzimním období to je cca 10 až 16 °C. Vhodné je lehce stravitelné krmivo s vyšším obsahem kvalitních bílkovin, což krmiva s obsahem popela pod 8 % splňují. Ryby krmíme střídmě jednou, maximálně dvakrát týdně. Je to hlavně z toho důvodu, že v jarním období mohou opět udeřit mrazy a voda se rychle ochladí. Rybám, které mají plný zažívací trakt, by pak hrozil až úhyn autointoxikací amoniakem z nestrávené potravy, ale to si řekneme níže.

Při teplotě vody 15 °C až cca 20 °C krmíme jednou denně. Při teplotě vody jezírka nad 20 °C krmíme několikrát denně, raději v menších dávkách. Krmivo musí ryby spotřebovat, jelikož nespotřebované krmivo kazí vodu a pak vznikají problémy nejen s růstem řas. Optimální krmná dávka se pohybuje do 2 % hmotnosti rybí obsádky. Dostupnou a výbornou volbou jsou míchaná krmiva pro kaprovité ryby. Obsahují velmi kvalitní protein a jsou určena pro celoroční krmení KOI kaprů, karasů, jesenů, perlínu atd.

Proč může být krmení časně z jara pro ryby rizikové?

Tohle riziko platí pro kaprovité ryby, které v přírodě v zimním období nepřijímají potravu a hibernují v hloubce při teplotě 4 °C. Důležité je si uvědomit, že v klasickém zahradním jezírku o hloubce cca 1,5 m je v zimě teplota u dna i méně než 2 °C.

Ryba je studenokrevný živočich a její metabolická aktivita je závislá na okolní teplotě. Pokud se oteplí a voda se ohřeje na cca 13 až 14 °C a ryby začneme krmit, tak se může stát, že se prudce ochladí a teplota v jezírku klesne hodně pod 10 °C a na malér je zaděláno.

Jak bylo zmíněno, intenzita rybího metabolismu je závislá na okolní teplotě. A pokud teplota okolí rapidně klesne, tak se zpomalí i metabolická aktivita a natrávené krmivo v trávicí trubici ryby se kvůli snížené peristaltice zpomalí nebo úplně zastaví. Krmivo se začne rozkládat ve střevech, v horším případě v žaludku, náhle se začne z potravy uvolňovat amoniak, oxid uhelnatý, merkaptany a jiné látky. Tyto plyny mohou vést až ke zvětšení dutiny břišní a často při laické diagnostice dochází k záměně za Jarní virémii kaprů (infekční vodnatelnost). Zvýšený amoniak je adsorbován do krve. A pokud má voda v jezírku vyšší pH, tak dochází až k autointoxikaci amoniakem a následnému úhynu. Proto buďte opatrní při krmení brzy na jaře.

Správná výživa je prevencí proti nemocem ryb a udrží je ve špičkové kondici.

Kvalitní pestrá strava, která obsahuje veškeré stavební složky, vitamíny a minerály, je základem pro výborný zdravotní stav a skvělý růst ryb. Tohle pravidlo platí pro všechny živočichy, tedy i pro ryby ve vašem jezírku. Když je jezírko správně zrealizované a vybavené kvalitní filtrací, voda v něm je vyvážená a plná pomocných jezírkových bakterií a do toho se staráte o kvalitní příjem potravy, tak je minimální riziko jakékoliv nemoci vašich šupinatých kamarádů. Nesmíte ale zapomínat, že jezírko je otevřený systém, kdy se do něj mohou dostat různé patogeny.

Největším rizikem posledních let jsou virové nákazy, konkrétně Jarní virémie kaprů, Koi herpesviróza a hlavně Spavá nemoc kaprů (CEV), která má téměř fatální následky a může se stát v blízké budoucnosti velkým problémem v chovech KOI kaprů. Bohužel na virové infekce neexistuje účinná léčba, ale pouze prevence. Jako slibné se jeví použití rybích probiotik. Probiotika, tedy bakterie mléčného kvašení (jedním z metabolitů těchto mikroorganismů je kyselina mléčná) mají prokazatelně pozitivní výsledky, co se týče zdravotního stavu ryb. Ovlivňují pozitivně mikrobiom jak ve střevech, tak na povrchu těla. V zažívacím traktu produkují i bílkoviny a peptidy, které mají synergický účinek na inaktivaci virů a ty pak nemohou napadat buňky. Při zavlečení parazitů do jezírka, například vodními ptáky či vodními rostlinami z přírody, je řešením širokospektrální přípravek, ale lepší je vždy prevence.


Tak ať vašim rybám chutná.
To vám přeje Mirek Hanák.